Hledat
Filters
Zavřít

Hnědé poznámky

11000,00 Kč

Kačena

objekt ze dřeva

0,00 Kč

krokodýl

objekt ze dřeva

0,00 Kč

Okr tyrkys

20000,00 Kč

Osedlaný grošák

objekt ze dřeva

0,00 Kč

Pes ve spěchu

Objekt ze dřeva

0,00 Kč

Jan Svoboda

Narozen 1957 v Československu, žije a pracuje v Radňovicích na Moravě. Malíř a sochař, který vystudoval Stavební fakultu na VUT Brno. Neabsolvoval žádnou výtvarnou školu. Od roku 1983 uspořádal přes sto dvacet výstav, věnovaných abstraktním obrazům krajiny, vyjádřených v geometrických symbolech a znacích. Do 90. let minulého století žil a pracoval v Brně jako stavební projektant, od roku 1991 tvoří na rodinném statku v Radňovicích na Vysočině. Proto ke svému jménu často přidává přízvisko „malíř z Radňovic“. Vedle malby se zabývá i dřevěnými sochami a tvorbou originálního nábytku.

V posledních letech Svoboda několikrát vystavoval společně s fotografem Jindřichem Štreitem, který dlouhodobě zaznamenával život železárny ve Vítkovicích. Našel tam mnoho zajímavých detailů u strojů, podlah, zdí, stropů a šrotu, jež nafotil a ukázal Svobodovi. Malíř shledal, že Štreitova tovární zátiší vypadají podobně jako jeho olejové obrazy jednoduchých, barevně tlumených kompozic, vyjádřených geometrickými symboly a grafickými znaky. Zrodila se mediálně propojená série děl, kterou lze charakterizovat jako „myšlení v obrazech“. Filosof Miroslav Petříček ve stejnojmenné studii říká: „Někdo stojí v krajině, dívá se kolem sebe, pak se ale najednou dívat přestane, protože se za-dívá.“ Takto Štreit i Svoboda se shodně za-dívali do detailů a typických znaků zvoleného prostředí a posunuli hodnotu jeho informace do ryzí obraznosti.

Příznivci Svobodových obrazů často hovoří o malbě boštíkovského typu, ačkoli koncepční východisko se tu vzájemně liší. Nejde jako u Boštíka o hledání principů řádu, struktur a tajuplnosti kosmu, obrazy spíše vycházejí z konkrétního prostředí, kde malíř žije a abstrahuje jeho morfologické jádro. Rád se pohybuje ve výrazové rovině elementárního grafismu, kde znakům a symbolům nepřidává žádný konkrétní význam. Má v oblibě prostotu intuitivního vyjádření, jeho prvky jako kroužky, čáry, čtverce, body a křivky nezatěžuje žádný logos. Na monochromním pozadí, často bělavém, jehož tlumenou barevnost charakterizuje jedno z malířových dětí jako „svobodovská hnusoba“, se často neobjevuje takřka nic, maximálně čára, šmouha, stín, náznak kruhu nebo čtverce, či jiného geometrického prvku. Přesto názvy obrazů odpovídají zážitkům v přírodě – Stín listu, Tři části hvězdy, Lesnatá krajina, Tmavá krajina, Ostroh apod. Ze spojení ryze vizuálních forem a jejich názvů vyciťujeme zadumanost prostředí vrchoviny a vidíme, jak meditativně může působit krajina. Obrazy jsou zásadně  malovány olejem, ale jakoby v prchavém okamžiku určitého rozpoložení, se stopami zásahů nejenom štětcem a špachtlí, ale i uhlem, rukou, houbou, hadříkem apod., takže povrch obrazu je někdy zemitý, s drsnou texturou. Ostatně sám malíř připouští i jeho vrstevnatost, když strukturu plochy překrývá přemalbou či různě silnými pastózními pruhy. O to lépe však jemné abstraktní znaky kruhů, oválů, křížků nebo čtverců, opticky často vykrývající celé sémantické pole obrazu, vyjadřují intuici v hledání čehosi základního ve světě.

V poslední letošní výstavě v Praze byly malířovy obrazy konfrontovány s tvorbou německé skupiny Abstrakt Real, zabývající se cykličností živelných procesů v přírodě. I tvorba této skupiny je založena na koncepčním posunu zážitků v přírodě k vyjádření určitého způsobu vidění, prostřednictvím obrazů, jež se podvědomě dotýkají archetypů našeho vnímání. Jde nepochybně o hledání nových možností artikulace vizuálního jazyka.  

Vlasta Čiháková Noshiro